Top města Amalfského pobřeží: Co vidět, ochutnat a nezažít na vlastní škodu

Itálie je oblíbenou destinací, kterou jsme na stránkách Plné Peněženky zmiňovali již několikrát. Například 10 tipů, jak si užít tuto jižanskou zemi. 

Itálie je pro mě osobně zemí, kterou bych chtěla poznat do posledního detailu. Do Itálie se totiž velmi ráda vracím. V této zemi jsem našla něco, co mi vyhovuje. Cítím se zde svobodně, dobře a jako doma. 

Letos se na mém cestovatelském seznamu ocitla Itálie znovu, a tak jsem se rozhodla, že zkušenosti z tohoto desetidenního pobytu sepíšu a možná tím někomu pomůžu.

Podél útesů a vůně citrónů

Amalfské pobřeží jsem na svém seznamu měla docela dlouho. Minulý rok mi ho připomněla kniha Vila v Itálii, která je jednou ze série Zamilovaných úniků od Julie Caplinové. Od momentu, co jsem ji četla během deštivého červencového týdne, toužila jsem se tam jet podívat. Alespoň jednou. 

Amalfi má dlouhou a bohatou historii. Kdysi bylo dokonce samostatnou námořní republikou, konkurovalo tak například slavným a bohatým Benátkám. Mimo jiné zde vznikl námořní zákoník, podle něhož se později řídily i jiné námořnické státy či města. 

Mimo jiné patří toto pobřeží do seznamu UNESCO právě díky netradiční a dechberoucí kombinaci architektury a přírody. Po pobřeží se táhne Cesta SS163, která je plná serpentin a útesů a díky tomu se řadí mezi jednu z nejnebezpečnějších cest na světě. 

Město Atrani je nejmenším městem Itálie, má jen něco kolem 800 obyvatel, přece je však oblíbenou destinací Amalfského pobřeží a to právě kvůli své malebnosti. 

V Itálii najdete také jediné „norské“ fjordy mimo tuto severskou zemi. Fiordo di Furore je jediné fjordské údolí v Itálii. Kromě krásných přírodních úkazů nabízí také malou pláž mezi útesy.

Sezóna hraje velkou roli

Není to jen pravidlo Amalfského pobřeží, ale každé turistické destinace. Pokud je navštěvujete, je nutné počítat s tím, že během hlavní turistické sezóny, která je v Evropě většinou od června do půlky září, budou tato místa přeplněná. V současnosti mnohé destinace bojují s nadměrným počtem turistů, a tak je třeba očekávat, že z některých atrakcí nebudete mít příjemný zážitek. 

Na Amalfském pobřeží je hlavní sezóna hlavně během letních měsíců, v červenci a srpnu, ale už během prvních červnových dnů bylo znát, že situace se v posledních měsících změnila. Nejenže zde bylo teplo jako během nejžhavějšího léta, ale turistů zde značně přibylo, hlavně o víkendu. Některé atrakce byly přeplněné tak, že jsme se museli tlačit jeden na druhého. 

Výlet jsme si sice užili, ale některé krásné uličky bych si prošla ještě jednou a to, aniž bych se musela vyhýbat autům nebo davům, které se neštítili zastavit uprostřed vytížené cesty jen proto, aby si udělali pěknou fotku na Instagram.

Proto, kdybych sem jela někdy v budoucnosti, rozhodně bych zvolila jiný měsíc. Například květen, během kterého je počasí hezké a teploty nejsou až tak vysoké. Případně září, kdy se i tady na pobřeží léto chýlí ke konci. V obou případech se dokonce lze vyhnout masám lidí.

Ubytování mimo centrum

Je všeobecně známo, že ubytování v centrech měst je mnohem dražší, než na jeho periferii či v okrajových, odlehlejších oblastech. V Amalfi a městech tohoto pobřeží jsou centra velmi malá, hotelů tam tedy moc nenajdete a pokud i ano, všechny jsou vybookovány na týdny dopředu. A pořádně drahé. To ovšem platí o jakékoli části města Amalfi či Positano, proto je lepší hledat si ubytování mimo tyto turistické lákadla. 

My jsme se ubytovali ve vesničce Pogerola, která se nachází přímo nad Amalfi. Bdí nad ním jako takový strážný anděl. Nejenže je odsud krásný výhled na Tyrhénské moře, především zde ale vládne klid. Turistů je zde málo, lidé jsou zde milí a samotné vesničky nabízejí řadu romantických zákoutí. 

Sorrento nebo Salerno jsou místa, kde se lidé ubytovávají nejčastěji. Nejenže i tyto městečka mají co nabídnout, na Amalfské pobřeží se odtud dá snadno dostat autobusem i lodí. Dokonce odsud není daleko ani do Neapole či Pompejí.

Připravte si peněženku 

Amalfské pobřeží je jedna z nejdražších destinací Itálie obecně. Dokonce i Řím či Milán jsou v mnoha ohledech levnější. Před cestou je tedy třeba zvážit, zda to váš rozpočet zvládne. 

Mimo jiné se ve většině obchodů, restaurací a podniků platí zejména hotovostí, je třeba se jí tedy pořádně zásobit. V restauracích vám ještě terminál nabídnou, ale při koupi suvenýrů se s tím rozlučte.

Místní speciality 

Itálie je známá svými těstovinami, pizzou a dobrým vínem. Je to však přímo až barbarské zobecnění toho, co italská kuchyně nabízí. Každý region je něčím specifický a Amalfské pobřeží je známé svými citróny, které se pěstují v terasovitých zahradách okolních kopců. 

Citróny najdete všude. V podobě mýdla, na oblečení, můžete si jich koupit několik kilo a udělat si z nich limonádu. Pod Duomem ve městě Amalfi si dokonce můžete dát citrónový sorbert, který vám naservírují v dužině citrónu hned několika velikostí. Toto oblíbené ovoce se dokonce přidává i do těstovin. Když už jsme u nich, doporučím scialatielli ai frutti di mare – tradiční těstoviny s mořskými plody. 

V této oblasti je však nejznámější limoncello. Je to tradiční italský likér, který dokonale reprezentuje jih Itálie. Je svěží, sladký, chutný, ale zejména citrónový.

Schody, kopce a pěší trasy 

Města Amalfského pobřeží jsou postavena v úbočích hor a skal, večerní procházka po rovince se tedy nekoná. Zejména pokud se rozhodnete bydlet v okolních vesničkách. Autobusy zde sice jezdí, ale přesný čas odjezdu vám nikdo negarantuje. Lístky na autobus lze koupit u muže stojícího na náměstí, pokud zrovna neflirtuje s nějakou turistkou, v novinových stáncích nebo v infocentrech. Pořiďte si jich najednou raději více. 

Kromě autobusů se však k ubytování nebo kamkoli jinam, můžete dopravit i pěšky, zdolávat však při tom budete kopce s pořádným převýšením, pocítíte pověstný italský provoz a zároveň dáte zabrat své kondičce. 

Městečka a vesničky mají i své zkratky, na těch ale počítejte se spoustou schodů.

Nejen Positano a Amalfi 

Amalfské pobřeží je známé zejména městy Amalfi, které je největší ze všech, a tak se stalo jeho neoficiálním hlavním městem a Positanem, které je snad nejvíce fotografovaným místem tohoto pobřeží. 

Pobřeží však nabízí mnohem víc. Kromě zmiňované turistické trasy a krásných výhledů jsou to například města Atrani, Minori, Maiori nebo Praiano, kde kromě všeho zmiňovaného najdete také klid a mnohem méně turistů.

Část zážitku je také pomalost 

Italové jsou známí tím, že nikdy moc nespěchají a jejich chaos umí nejednomu turistovi způsobit vyšší tlak. Itálii jsem navštívila už několikrát, a tak si dovolím tvrdit, že tady se nechodí na tradiční výlety. Sem si člověk přijede odpočinout, zrelaxovat a naučit se žít v přítomném okamžiku. 

Známé italské úsloví il dolce far niente mluví o sladkosti nic nedělání. Posaďte se na terasu a užijte si výhled na moře, ideálně s limoncellem a knihou v ruce. Povídejte si s přáteli pod hvězdami, večeři si vychutnejte sousto po soustu. Zastavte se na malém farmářském trhu, ovoňte ovoce i rostliny.

Dejte se do rozhovoru s Italy. Nenechte se odradit tím, že neumíte italsky, v této zemi je univerzálním jazykem gesto, úsměv a milý pohled. Dorozumí se zde každý, kdo porozumí tajemství žití v Itálii.

Praktické rady

1. Jak se sem dostat 

V roce 2025 se malé letiště v Salerně otevřelo široké veřejnosti a z Vídně tam začaly, zejména během hlavní sezóny, létat pravidelné linky. Je vhodné zejména v případě, že míříte do jižnějších částí pobřeží. 

Využít můžete i letiště v Neapoli, odkud se na pobřeží můžete dostat hned několika způsoby. Vlakem, autobusem nebo lodí. Z vlastních zkušeností bych doporučila právě lodní přepravu. Je sice dražší, ne však o moc, šetří však čas.

2. Časová rezerva 

Italové nikdy nikam příliš nespěchají. Pokud k tomu připočteme faktor přeplněných cest a úzkých uliček, kterými je pobřeží známo, doporučila bych vám počítat s časovou rezervou, zejména v případě, že jste si naplánovali nějaký výlet nebo se přesouváte například na letiště. Vždy vyražte o něco dříve.

3. Základní výbava

Kromě opalovacích krémů si s sebou přibalte také léky. Pokud se vám náhodou podaří onemocnět – jako například nám – léky vás zde vyjdou opravdu draze. Kamarádky za jeden nákup v lékárně zaplatili 70 €. Co se tedy dá sbalit, sbalte. Nikdy nevíte, co z toho se vám může hodit.

4. Riposo

Nesmíme zapomínat na pověstnou italskou siestu, během které jsou zavřeny bary, restaurace, ale i mnohé obchody. Většinou začíná kolem jedné odpoledne a končí ve tři či o páté. Alespoň tak je to oficiálně, neoficiálně si to však každý majitel podobného provozu udělá po svém. Některé podniky se neotevřou vůbec, některé i o hodiny později.