Katalánsko - nejbohatší španělská oblast

Milý Zápisníčku,

po příchodu dítěte začali prarodiče o něco více toužit po rodinných dovolených. První rok po narození naší dcery jsme letěli na Krétu s jednou babičkou, takže aby to bylo fér, další rok jsme museli něco vymyslet s manželovými rodiči. Nicméně, dovolená all inclusive u moře a v hotelu není úplně náš vysněný typ odpočinku, tak jsme vymysleli něco, čím bychom vyšli vstříc každému členovi zájezdu.

Manžel měl pracovní cestu do Barcelony, my jsme si dovolenou před jeho konferencí prodloužili o 14 dní a vzali jsme s sebou na první týden rodiče. Přes Booking jsme zarezervovali hotel ve španělském městě Salou a vyrazili jsme na několikadenní all inclusive dovolenou.

Tradiční letní dovolená v Salou

Letenky a hotel jsme si rezervovali samostatně bez cestovky, takže jsme si po příletu do Barcelony museli pronajmout auto přes Ren-a-car a vyrazili jsme na asi hodinovou cestu do přímořského města Salou, které je opravdu kouzelné a je to přesně místo, kde bych si uměla představit žít. Podél celého pobřeží je zde udělána promenáda, takže se zde dá běhat, jezdit na kole, je to místo na krásné procházky a nic zde nechybí.

Hotel jsme měli od pláže vzdálený přibližně 15 minut chůze a s malým dítětem jsme museli pobyt u moře a bazénu přizpůsobit polednímu spánku. Takže jsme jednu část dne trávili v hotelu u bazénu a druhou část dne na krásné pláži, kde nás však jeden den překvapila červená vlajka a obrovské vlny. Kvůli nim nás plavčík nepustil dál než pár metrů od břehu moře.

Město Salou není jen tak obyčejným turistickým místem pro rekreanty, ale před vstupem do města je velká venkovní motorkářská dráha. Nedaleko od Salou se také nachází několik zábavných parků, které jistě stojí za návštěvu. Je zde například Ferrari Land, Port Aventura Park, Sesamo Aventura či Dragon Khan.

Fotbalový zážitek

Během naší dovolené měl tchán narozeniny a my jsme mu chtěli dát nějaký zážitkový dárek, protože podle nás jsou vzpomínky mnohem více než materiální dary. Volba padla ke vstupu do barcelonského fotbalového stadionu Camp Nou.

Tento nápad byl pro mě vykoupením, protože manžel na prohlídku stadionu chtěl jít tak jako tak a takovýmto způsobem jsem tam alespoň nemusela jít já. Manžel si tak užil prohlídku se svým tatínkem.

Prohlídka zahrnovala vstup do muzea, šaten pro hosty a na tribunu. Za jiných okolností by návštěvníci mohli jít i na trávník, avšak v tento den se zde pořádal koncert a organizátoři si už chystali stage.

Po návštěvě fotbalového stadionu jsme se vydali do centra Barcelony, kde už jsme před pár lety byli. Tady dovolená pro rodiče skončila a my jsme začali své typické roadtripové dobrodružství.

Následující den jsme se vydali do , kde byl vstup 14 eur na osobu a dokoupili jsme si i lístky za 2 eura na mini vláček, který nás převezl po okruhu celého parku. Po vystoupení jsme si už potom celou expozici prošli pěšky. Je to nádherný propracovaný park, jehož součástí je také lanové centrum pro děti a je zde kolem 130 katalánských miniatur s popisy a různými vodními či technickými efekty.

Hora Montserrat

Po prohlídce parku jsme zamířili k hoře Monsterrat, kterou jsme již viděli na cestě do Barcelony. Montserrat tvoří dominantu horizontu Katalánska. Tato hora stojí uprostřed ničeho a je velmi specifická, jedná se převážně o kamenné vrcholky, ve kterých jsou postaveny plně funkční kláštery.

My jsme se vydali na Abbey of Montserrat, kam vede z vesnice i lanovka. My jsme však ke klášteru vyjeli autem. Je zde nádherný areál s muzeem, bazilikou, kostelem, jsou zde restaurace, krásné výhledy a je to i výchozí bod k dalším klášterům a kaplím.

Další den jsme se na Montserrat vrátili, ale už s plánem menší turistiky. Musím říci, že značení turistických stezek je velmi nepřehledné. Chtěli jsme se dostat až na Roca Foradada, což je skalami vytvořené trojúhelníkové okno. Po cestě tam jsme však sjeli z chodníku a vystrašili nás dva obrovští kamzíci, kteří, jak se zdálo, vůbec nebáli. Nakonec jsme se vrátili, což bylo zřejmě bezpečnější rozhodnutí vzhledem k faktu, že jsme měli dítě v nosiči.

Z hory Montserrat jsme se vydali k Panta de Sant Ponc, kde je bezplatné parkoviště a lze u něj koupat. Je to přehrada, kde lze pronajmout paddleboardy, případně vyzkoušet jízdu na banánu. Odtud naše cesty vedly na pár dní přímo do Andorry, ale to už je jiný příběh.

Po stopách Joeyho

Po krásné hornaté Andoře nás před návratem do Barcelony čekaly dvě túry. První byla La Mola s nadmořskou výškou 1103 m.n.m. Jedná se o turistiku ke klášteru, přičemž jsme startovali z parkoviště Can Robert.

Za přibližně 75 minut jsme po poměrně náročné strmé cestě došli do cíle. Odměnou nám byl výhled až k Barceloně a také na náš cíl následujícího dne – hora Tibidabo.

Jako věrný fanoušek přátel si nemohu odpustit kultovní historku. „Years ago when I was backpacking through western Europe I was just outside of Barcelona hiking in the foothills of Mount Tibidabo...“. Po více než hodinové túře jsme se dostali na vrchol (kam se dá jet i autem) k velkolepému katolickému chrámu Temple of the Sacred Heart of Jesus. Co mě zarazilo, že toto posvátné místo je sdílené se zábavním parkem, který zde působí jako pěst na oko.

PS: jen nerada se vracím na stejná místa/do stejných zemí, ale jsem opravdu ráda, že jsem v případě Španělska a Barcelony udělala výjimku! Stála za to.