Bořetice Kraví hora a rozhledna Slunečná

16. 4. 2025 Lenka

Milý Zápisníčku,

v jeden březnový den během víkendu jsem se odhodlala na výlet do Bořetic s cílem podívat se na rozhlednu Kraví hora a posléze dojít pěšky přes další rozhlednu do Velkých Pavlovic na vlak. Podle předpovědi se mělo udělat odpoledne hezky, tak jsem doufala, že předpověď vyjde a nebudu mít úplně pod mrakem nebo nezačne pršet.

Cestu jsem absolvovala vlakem, za mě je to skvělý způsob dopravy, když nechcete plánovat okruh, ale jít z bodu A do bodu B. Při příjezdu do Bořetic, kam v sezóně jezdí moderní vlaky připomínající, že jste ve vinařském kraji. Už při cestě tam se nebe začalo protrhávat a já měla nakonec celou dobu nad hlavou sluníčko.

Na Kraví horu kolem velvyslanectví Kanady

Z vlaku jsem se vydala do části Bořetic zvané Kraví hora podle stejnojmeného kopce, na kterém leží. Je to zároveň část obce, kde jsou ve velké míře vinné sklepy. Takže mě neminula prozázka vinařskou uličkou se zdobenými fasádami, jak je u sklepů na jižní Moravě zvykem.

Zároveň jsem míjela i pobočky velvyslanectví Filipín, Kanady, Slovenska a dalších států. Procházela jsem totiž územím Republiky Kraví hora, tak se rozumí, že nějaké ambasády zahraničních států budu míjet.

Bořetice vyhlásily vlastní „stát“ – Svobodná spolková republika Kraví hora. Mají prezidenta, ústavu a hlavně spoustu vinoték a sklepů. Začalo to jako recese, dnes je Kraví hora symbolem Bořetic – s velkou dávkou srandy a vína. Ale ano, vážně si volí „prezidenta“, pořádají zasedání a akce.

 

Po přechodu sklepní uličky s desítkami vinných sklepů se turistická trasa stočila doprava a já začala stoupat do kopce k rozhledně Kraví hora na vrcholku kopce mezi vinohrady. Cesta do kopce nebyla dlouhá, zabrala přibližně půl hodiny. U rozhledny, která byla kvůli špatnému stavu v době mojí návštevy zavřená, lze posedět u několika stolů s lavicemi a kochat se výhledem. I tak je do okolí krásný výhled.

Po dostatečném vynadívání se na všechny strany jsem se vydala zpátky do Bořetic, abych se občerstvila v místní kavárně na dvorku fary – Dvorek Bořetice, kde mají nejen místní vína, ale také výbornou kávu a dezerty. A samozřejmě příjemné posezení na dvorku.

Rozhledna Slunečná mezi vinohrady

Čekal na mě další cíl výletu, a to rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic. Turistická a zároveň i cyklistická stezka vede z Bořetic z části kolem silnice, ale naštěstí je stezka vedena souběžně a ne přímo na silnici. Cesta se dá navíc zkrátit a zpříjemnit tím, že se jednoduše vydáte mezi vinohrady. Rozhlednu tak budete mít pořád před sebou, takže nehrozí, že byste ji minuli.

Na rozdíl od dveřené rozhledny na Kraví hoře je tato ze dřeva a oceli, je u ní parkoviště a stánek s občerstvením, který funguje od dubna do října. Z jejího vrcholu vidíte až na Slovensko na hřeben Malých Karpat a samozřejmě i na Pálavu. Ideální místo pro piknik a Insta momenty.

Výhledy byly krásné, protože počasí přálo. Navíc už v tuto některé stromy kvetly, takže jste se pohledem mohli pást po bílých a fialových korunách stromů.

Další část turistické trasy mě dovedla až do Velkých Pavlovic, odkud jezdí vlaky i autobusy směr Brno nebo Břeclav.

Velké Pavlovice jsou městem vína a meruněk. Všude kolem vidíte vinice, ovocné sady a vinné sklípky. Patří mezi top vinařské oblasti v Česku. Kromě vína jsou Pavlovice známé i meruňkami. Každé léto se tu konají slanosti, kde se můžete přejíst koláčů a ochutnat meruňkovici.
Lenka

Autor Lenka

Lenka miluje cestování a hory. Pokud někam cestuje, tak se často poohlíží po nějakých kopcích, kde by se dalo trochu pochodit a pokochat pohledem na okolí. Přičemž cíl nemusí nutně být vrchol, ale hospoda ideálně s výhledem je „must have“. Na kontě má výstupy i na vyšší kopce, vylézt na ten její zatím nejvyšší šestitisícový byla prý dost fuška. Chození si nejvíc užije, když se na několik dní sbalí a vydá se na přechod hor, na přespání jí pak stačí spacák, karimatka a místo, kde nezmokne.