Žabka Lenka ví hodně o nakupování a nebojí se zeptat
Shopaholiků je na světě čím dál víc…
Už jako malá žába byla Lenka jednou z nich. Doteď si živě pamatuje, jak se s přeplněnou nákupní taškou v obchoďáku mačkala s ostatními obojživelníky v dlouhé frontě na zlevněné kandované cvrčky. Ale jakmile se jí narodili malí pulci, začala dbát i na kvalitu. Jako svobodná žabka to neměla jednoduché, nemohla si dovolit dvoupatrový vyhřívaný rybníček, kde by jí mouchy lítaly rovnou do tlamičky. Ale jak nakoupit kvalitně, a přitom uživit další hladové krky? Výhodný nákup byl pro ni tak trošku španělská louže, a proto si vždy ochotně nechala poradit od svých tří kamarádek, bývalých spolužabek z vejšky: Majky, Štefky a Sabiny. Každá členka žabí party byla pro Lenku nákupním guru. Už nějaký ten pátek je nakupování spojovalo jako náramek korálky od Pandory, ostatně jako obojživelníky i suchozemce po celém světě, kteří se snaží splnit si svůj sen.

Štefka byla perfekcionistka, vždyť maličkosti dělají dokonalost, ale dokonalost není maličkost.
„Celý svůj život toužím po dokonalém chlapovi a dokonalé kabelce.“
Ale když ptáčka lapají…
„Průměrnost mi prostě nestačí a já jsem náročná žabka.”

Majka byla vždy tak trochu skrblík.
„Čím nižší cena, tím spokojenější Majka.”
Na slevy má čich a nikdy zbytečně nerozhazuje.
„Co je levné, může být ještě levnější.”

Sabina zbožňuje divoké mejdany, luxusní módu a muže, kteří ji den co den zásobují hromadou dárků.
Rozdali by se pro ni k smrti.
„Kdo by nemiloval dárky?”
„Ráda o ně soutěžím. Chci dokázat všem, že na to mám.”

Pokud jde o mě, já hledala něco božského.
„S e-shopama je to občas jako s chlapama.”
Objednáš si úžasné lodičky, nad kterými slintáš, ale jakmile ti přijdou domů, zjistíš, že se v nich nedá chodit.
Kde vezmu tu jistotu, že je mohu vrátit zpět a moje peněženka tím neutrpí?”
Držte si klobouky, kreditky i nákupní tašky a vyrazte se čtyřmi zelenými kamarádkami na pořádnou žabí jízdu.
Následující dva týdny dostanete každodenní dávku dobrodružství, zábavy a šikovných nákupních tipů, které si zamilujete.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Podobnost se seriálem z nejmenovaného amerického velkoměsta je čistě náhodná. Naše žabky nikdy v Americe nebyly.
Pro žabku Lenku to bylo smolné ráno. Začalo to zamotaným jazykem, když si chtěla u jezírka ulovit pár much, a skončilo pokutou za špatné parkování, když vezla do školky své malé pulce. Potřebovala si odskočit někam do přírody a získat zpět zdravou zelenou barvu. Ale kdo by vyzvednul pulce ze školky? Po pečlivém vyhodnocení nastalé situace Lenka uznala, že malej „girls talk“ by jí mohl jedině prospět a už vytáčela číslo na Sabinu.
„Lenko, ty žábo jedna, co potřebuješ?“
„Potřebovala bych upustit páru, protože dnešek stojí za jeden velkej KVAK. Po tom úžasným létě, kdy jsem procestovala tolik nádherných míst, přijde den jako je tento. Pamatuješ, kolik příspěvků jsem dávala na Instagram a Facebook? Tak třeba výlet za dinosaury, kde jsem si půjčila vozíček, protože mě začalo bolet stehýnko.

S mojí novou kamarádkou Carolinkou jsme si u moře užily spoustu legrace.

Škoda, že jsem si zapomněla vzít opalovák a připekla si stehýnka, tak jsem si pro změnu zajela do Čech na houby. To byla teda smaženice. Stihla jsem i spousty památek jako Karlštejn nebo Zvíkov a proskákala celý historický centrum Prahy."

Ale Sabina se s tím nepáře: „No, Léňo, tak prostě někam vyrazíme, uděláme si žabí jízdu se Štefkou a Majkou. “
„A třeba potkáme i pana Božskýho, jestli ovšem vůbec existuje,“ zasnila se Lenka.
„Nebuď pesimista, Leni, uděláme si pár selfies a bouchneme to na Instagram, na ně se budou žabáci chytat jako mušky na můj jazyk.”
„A co když tam nebude wifina, Sabi? To abych si na cestu zabalila i nějaká ta data, tentokrát jich potřebuju dvakrát víc než obvykle.”
„No hlavně si zabal peněženku, ať se můžem rozšoupnout.”
„Tak já se pořádně vyspím, ať naberu do žaber nějakou tu čerstvou vodu, a zítra si povíme víc. A víš vůbec, že budou mít všechny žabky svátek? A nejenom žabky, ale i ostatní mazlíčci. Kéž bych se taky měla s kým mazlit. Brzy má napadnout sníh a to ve mně vždy probudí romantickou duši.”
„Kámoška Rosnička v televizi hlásila, že bude v Tatrách už pěkně bílo. To se budu muset vybavit a zkusit si při tom nevybílit účet,” plánuje Sabina, „zítra to nějak vymyslíme.”
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN


Žabka Lenka se probudila ten den nezvykle brzy a stejně tak si nezvykle brzy otevřela láhev bublinek, čerstvě nachytaných z Vltavy s poznámkou „Jen pro zvláštní příležitosti”. Pulce poslala do školky městským hromadným proudem a už volala Sabině.
„Nazdar holka, jak je? Doufám, že už lepší. S tou tvou každodenní rutinou musíme něco dělat. Víš přece, že stokrát nic umořilo osla!” začala Sabina.
Lenka se zarazila nad Sabiny nevyžádanou upřímností a dala si pro uklidnění do skleničky bublinku navíc.
„Taky tě ráda slyším a připíjím na náš svátek,” zakuňkala Lenka mezi doušky, „co si to na nás ti lidi zase vymysleli? Mezinárodní den zvířat. Proč to vlastně dělají a chovají doma psy, kočky, želvy, a nebo dokonce žáby?”
„Že ty zase chlemtáš šampus, Lenko? Vždycky je pak z tebe ohromnej filozof.”
„Já jsem filozof od přírody. Víš, co se Štefka s Majkou vrátily na Slovensko a tys odjela do rodného Bruntálu, cítím se kapku osaměle. Přemýšlím, že si pořídím na mazlení něco víc než jen polštář. A nemusí ze mě být hned Zdeněk Srstka, pro začátek stačí malá rybička nebo roztomilé koťátko.”

„Jen si je nepořizuj zároveň, ale možná na tom něco bude, ty moje žabí filozofko. Pomazlíš se, kdy chceš, nikdy to neodmlouvá a nemusíš tomu vařit tříchodový večeře. A všecko potřebný pro mazlíčky můžeš beztak nakoupit online. Znáš přece Zoohit, ne?”
„Kdo by neznal, tam jsem si včera vyhlídla to vymazlený akvárko pro pulce, musím je přece někam šoupnout, když si jedem vyhodit z kopýtka,” vzpomněla si vždy připravená Lenka, „není čas ztrácet čas a skákat po obchodech.”
„Zbytek si povíme zase zítra. Už mi ty bublinky stoupaj do hlavy.”
ŽABÍ TIP PRO DNEŠNÍ DEN

Další den, a už se to blíží. Lenka si byla moc dobře vědoma toho, že už si musí začít balit a připravovat se na cestu.
„Ale co si mám proboha zapakovat? Vždyť nemám vůbec nic na sebe. V zelené zanikne moje krásná barva pleti a ve žluté bych vypadala až příliš jedovatě.
Chtělo by to vybrat nějakej bezva hotýlek, a nebo penzion, kde se zahřeju u krbu.” Občas se v Lence probudí obojživelník a musí být aspoň jednou nohou v suchu. „Pak si budu moct vzít o pár svetrů míň a o pár sexy košilek víc,” uvažuje Lenka.
Jo, ale fotky pokojů, chat a hotelů jsou občas od reality vzdálený stejně jako selfíčka prohnaný Photoshopem. „Nechci se chytnout na rybářskej háček. Na začátku samá třpytka a na konci sežerou mě i moji peněženku.”
Poradím se se Štefkou, ta je v tomhle vždy o skok napřed. Telefon už Lenku beztak tížil v kapse.
„No to je co říct, že ses taky ozvala, Sabina mi už vykvákala ty vaše plány na silvestrovskej výlet do Tater
. Vsadím svou medaili ve skoku o tyči, že jste ještě neřešily žádný ubytko.”
Lenka se zazelenala studem: „Víš, napřed musím někam odhodit pulce a v Ostravě u tety to bude asi nejlepší. Jsme si podobné jako vejce vejci, ale ona vlastní vajíčka nikdy neměla.”
„Mám nápad, sejdeme se všechny v Ostravě, pár nocí tam zůstanem a zapaříme na Stodolní. Pulce necháme u tety a najdeme si nějakej pěknej bejvák s bazénem. Močálů a rybníčků už jsem přepitá. Takže otevři noťas a může započít Looking for Booking.”
„To je ale nápad. Ty určitě vybereš něco perfektního. U mý tety bydlet nemůžem, má moc lehký spaní a víš jak Majka chrápe, vzbudila by i Šípkovou Růženku,” vzpomínala Lenka na probdělé noci na koleji s chroptící Majkou hned vedle.
„Štefko, já teda valím bulvy. Ceny jsou tu nižší než moje sebeúcta po třech flaškách červenýho. Takže skleničky do ručky a jde se vybírat první přístav pro náš výlet.”
DNEŠNÍ ŽABÍ TIPY


Po čem podle vás touží každá žába? Po nezadaném žabákovi, kterému stačí říct: „Oslíčku, otřes se”? Ale prdlajs. Žabka Lenka uměla nasbírat zlaťáky i jinak, přitom beznadějně toužila po romantické večeři při světluškách u rozkvetlého leknínu s panem Božským. Ale třeba podle Sabiny jsou dlouhodobé vztahy asi tak IN jako proužkované ponožky v sandálech.
Klasické módní faux pas, avšak zdaleka ne jediné, které můžete najít v některém z časopisů pro svobodné žabky na dvojstránce „módní přešlapy”, jež dělají Lenčiny dlouhé chvíle na záchodě ještě delšími.
„To bude trapas. Co když si nevyberu ten správnej odstín očních stínů? Slušela by mi smaragdová zelená, listová zelená, army zelená, nebo alzáková? Potřebuju novou výbavu a těch pár šušní, co mi zbylo v prasátku, mi bude muset stačit. Nemám žádné zlaté dědictví, takže potřebuji Majku,” vzpomněla si Lenka na svou šetřivou kamarádku a nejmenovanou reklamu na paštiku.
Lenka by se ani nedivila, kdyby Majka dokázala nakoupit i za pár rybích šupin, které sice nosí štěstí, ale neberou je ani v Mekáči. Obě už v telefonu mají víc dat než Mark Zuckerberg, takže to jistí videochat přes Messenger.
„Ahoj ty ropucho, takže mně zavoláš jako poslední? Neříkej, že jsi zase rozfofrovala celou vejplatu za flašky zelený. To ti barvu nespraví,” poznamenala Majka s lehce sarkastickým úšklebkem.
„Nedělej drahoty a řekni mi radši o nějakých slevách. Potřebuju ze sebe udělat tu nejkrásnější rosničku v celým jezírku. To víš, já nemám profi maskéry, jak ta Mráčková z televize,” oplatila jí její vřelé přivítání Lenka.
„Že seš to ty, tak ti to teda prozradím. Právě frčej slevový kupóny. V módních e-shopech můžeš nakupovat jako divá žába a vyšvihnout se pro toho tvýho vysněnýho pana Božskýho,” radila Majka. „Ale bacha, ty slevy jsou jen do pondělní půlnoci.”
„Radši začnu už dneska, Majko. Potřebuju hlavně nějakou fasádu na ten svůj zelenej ksichtík. Koupím všechny odstíny a vymaluju se tak dokonale, že mi žádnej žabáček neodolá.”
„Když tě tak poslouchám, ty tam jedeš hlavně na lov, viď Leni. A teď nemám na mysli tvoje hmyzí přesnídávky. Měla by ses taky teple oblíct a připravit na lyžovačku, ať nám nenastydneš. Ještě jsem nepotkala chlapa, co by našel svou vyvolenou ve frontě na lanovku, zatímco jí z nosu tekly Niagárský vodopády.”
„No a kam to mám jako narvat? Kufr už je plný zbytečných nezbytností a já bez svý sbírky lodiček nikam nepojedu.”
„To teda dopluješ daleko, s lodičkama a bez lyží. Pořiď si radši nějakej batoh,ať nemusíš skákat na kufru, aby se vůbec zavřel,” pousmála se Majka a nechala Lenku, ať si v klidu sbalí. Vždyť Lenka pana Božského ještě nepotkala, tak aspoň ať to ostatní má sbaleno pořádně.
„A nezapomeň, že nesmíš usnout na leknínech a musíš využít do pondělní půlnoci slev 5 až 33 % v módních e-shopech, jejichž seznam i se slevovými kódy najdeš zde:”
Upozorňujeme však, že slevové kódy nemusí být vždy kompatibilní s cashbackem.
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GD19 |
 | SLEVA 5 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIAY5 |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS20 |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 15 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 15 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS19 |
 | SLEVA 25 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMI25 |
 | SLEVA 500 Kč |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 10 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 10 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 13 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 10 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 25 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 10 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 33 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 30 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 25 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMI_25 |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS20 |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 10 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 25 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIUS19 |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
 | SLEVA 20 % |
SLEVOVÝ KÓD: GLAMIDAYS |
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN


Už jen jedno noční potulení s polštářem na Lenčině vodní matraci a vyrazí se na žabí jízdu. Lenka začínala mít cestovní horečku a jakmile si vzpomněla, na kolikátý pokus udělala Sabina řidičák, dostala málem i panický strach. „Škoda, že já mám jen list od leknínu a ten zrovna nedokáže zrychlit z nuly na sto za 4 sekundy. A s malými pulci musíme dojet do Ostravy co nejdříve.”
Sabina vlastnila rudé Ferrari 360 Modena, dostala ho od jednoho svého amanta, který pracoval jako automechanik a mimo jiné patřil do gangu zkušených zlodějů aut. Sabině její Casanova tvrdil, že ho koupil pouze za symbolických pár šupů od Leoše Mareše. To auto prý bylo v těžce zdevastovaném stavu. „No, buď to byl žabtraceně dobrý automechanik, nebo zkušený lhář. Ale koho to zajímá. Lež má krátké nohy, ale Sabina rychlé auto," pokývala Lenka hlavou a ukončila tak debatu sama se sebou.
Sabina sice řídila jako blázen, ale aspoň nabírala na čelní sklo vydatné množství lahodných mušek. Ať už se tyto mušky snažily bez úhony přeletět D1, nebo zbloudily na dálnici při lovu virtuálních pokémonů, tak se jim to stalo osudným.
Lenka začala přemýšlet, aby se jí ta cesta taky nestala osudnou. Vzpomínala na výlet do Mostu, odkud se vracely s vymlácenými okénky a bez rádia. V té rychlosti vlál Sabině jazyk z okénka ven, až bránil ostatním autům v předjíždění. Aby toho nebylo málo, ve vedlejším pruhu se nachomýtli policajti a Sabina dostala pokutu za nevyžádané olizování policejního vozu. Chtělo by to nějaké termo
vychytávky, kdoví co se může stát a bez okének je v zimě cesta dost riziková.
Lenka se rozhodla Sabině zavolat a dát jí nějaké tipy na cestu, nebo to aspoň zkusit: „Ahoj Leni, představ si, už mám v auťáku nový okýnka, ale stejně budeme v cíli, než řekneš hop.” „Můj ty kapře, ale Rosnička v TV hlásila, že bude foukat. Co když profouknu a zatuhnou mi nožičky? To na Slovensku pak moc barů neobskáču,” zhrozila se Lenka, „musíme se pořádně zateplit.”
„Už jsem si pořídila takový teploučký rukavice, že bude moje manikúra vrnět blahem,” poznamenala Sabina pyšně, „taky vložky do bot, aby pak moje pedikúra nedemonstrovala za rovnoprávnost.”
„Taky se musím řádně zazimovat, abych nedostala zápal žaber. Jen aby se mi ta zimní výbava vešla do pokoje, až budeme na horách,” obávala se Lenka, „to abychom si už začaly trápit naše žabí mozečky s tím, kde je v Tatrách složíme ke spánku.”
„Neboj, říká se, že žába močál vždycky najde. A když nechce močál, ale něco pořádnýho, najde to za ni Hotels.com,” napadlo Sabinu a už hledala nějakou útulnou chatu se saunou, bazénem a barem, kde by se pro pár žabáků stala paní Božskou.
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN



Pro naše Žabky nadešel konečně den Ž.
Lenka byla ze zasněného stavu, dochuceného ranní orobincovou cigaretkou a pressem z žabince, vytržena kvílením brzd Sabinina vozu. Její klasické ántré.
Lenka sbírala zavazadla, která čekala v chodbě na odjezd, a snažila se zapojit všechny své končetiny. Teď by se jí hodil nějaký svalnatý pikolík, ačkoliv ten by asi křik malých pulců, které vyděsil pištivý zvuk brzd způsobený Sabininou nepozorností, nedokázal utišit. Lenka pulcům zacpala tlamičky dudlíkama z těch nejkvalitnějších prvoků, přece chce pro ty svoje malé kopie jen to nejlepší.
Po 15minutovém putování ručičky na Sabininých chytrých hodinkách byla už všechna zavazadla v kufru auta. Zlobidla, malá i velká, byla pohodlně usazena v autosedačkách, v případě Sabiny rozvalena na místě řidiče nonšalantně se opírajíc o volant. A může se
vyrazit!
Naše žabky se s chutí rozjely po D1 směr Brno a pak Ostrava. Chuť je přešla rychlostí blesku, když se před Jihlavou dostaly do kolony. Pulcům byla autosedačka moc těsná a určitě by mávali rukama a kopali nohama, kdyby nějaké měli. Bohužel hlasivky měli vyvinuté až moc.
„Musím je nějak uspat,” rozhodla se Lenka a vzpomněla na si svého vysokoškolského profesora, který by uspal i komára na tripu.
„No, když je neuspím nudnou přednáškou, tak to zkusím po dobrým. Stáhnu si z Audiotéky nějakou dětskou pohádkovou knížku a půjde to v cuku skoku,” uklidňovala Lenka Sabinu, která už měla z těch malých řvounů tiky v plovacích blánách a dupala v koloně na plyn a brzdu s citlivostí nafrčené Lindsey Lohanové.
„Vyspěj se hezky do zelena, a než se probuděj z kómatu, budou už u tety v Ostravě a my uprostřed mejdanu na Stodolní. A až budou spinkat uděláme si pořádnej roadtrip, pustíme písničky, co jsem si stáhla, a zakvákáme si na cestu.“

ŽABÍ TIP PRO DNEŠNÍ DEN

Když konečně naše žabky po několika prokvákaných hodinách u těch největších pecek devadesátých let dorazily do Ostravy, už měly hlasivky vyřvané jako ruská tenistka po Davis Cupu. Sotva kuňkaly.
Teta Gréta na svou neteřinku netrpělivě čekala v bytě, když tu uslyšela zvuk tryskající vody z přejetého hydrantu. Gréta byla od Lenky předem varována a poučena o Sabinině stylu řízení na souši. „Tak aspoň ušetří za automyčku a vzniklé jezírko může nalákat zbloudilé vodníky z Ostravice,” snažila se Gréta hledat v duchu nějaká pozitiva, protože pro vodnické fraky měla vždycky slabost.
Osazenstvo auta radši spěšně zaplulo ke Grétě do bytu, kde už měla naklizeno a na stolech přichystané chlebíčky a jednomušky.
„Nazdar, ty jedna nezbednice, konečně jsi doskákala až sem. Ale neříkej hop, dokud nepřeskočíš, ještě tě čeká dlouhá cesta,” přivítala Gréta Lenku objetím.
„To víš, z českých dálnic a silnic jsem měla vždycky divnej pocit. Připomínaj mi moji návštěvu v Egyptě. Byla to hotová faraonova pomsta,” svěřila se Lenka. Ale není času nazbyt, nechávám ti tu s důvěrou své pulce a doufám, že je budeš střežit lépe než svou peněženku o pátečních večerech.
„Bez obav, Lenko. Já si je ohlídám a nemusím jim dávat hned kouli na ocas. Mám pojistku pro všechny případy. Každej ode mě dostane
tyhle spešl hodinky s lokalizací pohybu. Takový krásný barevný vychytávky můžeš získat jedině v Ziskounovi,” rozvášnila se teta Gréta, která byla nákupní maniačkou od té doby, co ji jako malou pulčí holčičku vzala maminka na módní přehlídku exotických žab.
„Tak se mějte, moji malí plavci,” loučila se Lenka, „a nesnažte se plazit moc daleko od akvárka. Víte, že suchý vzduch vám nedělá dobře na pleť.”
„Tak už jdem Leni, Majka se Štefkou sdílely na twitteru, že už na nás dole čekaj jako pavouk na macatou mouchu,” zakvákala Sabina mezi dveřmi a zmizela v obláčku rosy a parfému Chanel č. 5.
A konečně po emotivním shledání, při kterém bylo posmrkáno několik rolí třívrstvého toaleťáku Economy, vyrazily do krásného hotýlku s výhledem na Vítkovické železárny. Vždyť mejdan na Stodolní vyžaduje přípravu jak psychickou a fyzickou, tak alkoholickou.

ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN


Probuzení z alkoholového opojení nebývá vždycky nejpříjemnějším startem dne. Sabina vyhodila z pokoje svého přítele na jeden tah, zapila pár Ibalginů lákem od okurek a ke snídani si dala poctivou česnečku s krutony ze sušených vodoměrek, aby vystřízlivěla na cestu. Řidič holt těžký chleba má.
Ostatní členky čtyřčlenného hejna módních ikon léčily kocovinu tím, čím byla způsobena. Momentálně byla na programu láhev Martini s Bzučivkou zelenou místo olivy.
Zatímco Sabina vyřizovala check-out, Lenka se snažila nahodit proud aspoň ve zbytku mozkových buněk, měla solidní black-out.
V hlavě jí hrál jen playlist od Crazy Froga a broukala si ho stále dokola. Naneštěstí se jí všechny ostatní okolnosti včerejšího večera z hlavy vypařily jak pára nad karlovarským vřídlem.
„Kdybych si aspoň pamatovala s kolika žabáky jsem flirtovala, o mně se bude na Stodolní určitě povídat. Co když to všem vykvákaj?”
„Neblbni Lenko, nikdo tě tam přece nezná. Jen ses ke konci nepohodla s tou ropuchou za barem. Byla jsi nasosaná jak mořská houba, že odmítla nalejvat i nám, ” připomněla Majka se zábleskem výčitky v očích. „Jen doufej, že někdo nezvěčnil ty tvoje žabí kreace na parketu a nepověsil to na Facebook, co to mělo být? Kdyby viděl Michael Jackson tvůj měsíční tanec, radši by se na ten měsíc odpálil sám,” povzdechla si Lenka Facepalmingující svůj obličej.
„Nacvičovala jsem si ten tanec při úplňku u jezírka, aby to mělo ty správný grády. Ještě jsem zkoušela ploužáka, ale neploužila jsem se už od té doby, co jsem byla malej pulec bez nožiček,” vysvětlovala Majka, „ navíc jsem bez tanečního partnera furt přepadávala.”
„Majko, ty máš vážně místo mozku paštiku, ploužák se přece nacvičuje ve dvou,” zapojila se do konverzace lehce nevrlá Sabina, která měla jediná na rozdíl od hladinky ostatních pěknou kocovinku.
Po náročném skákání na kufrech a poté i na kufru od auta, aby se tam ta jejich zavazadla vešla, konečně vyjely směr Slovensko.
Sabina doufala, že se jí budou policajti vyhýbat obloukem a nedají jí dejchnout, i když se snažila zbytkáče zbavit už před cestou. Ale alkohol ze svého těla nevyprovodí tak snadno jako toho polskýho žabáka, co potkala včera v baru.
Majka, Štefka a Lenka dopíjely zásoby zakoupené na rohu u Vietnamce a zpívaly Sabině na cestu oblíbený song od Icony Pop zvaný „I Love it”.
Ale už při prvním verši: I crash my car into a bridge, I watched, I let it burn” sekla Sabina volantem a bylo to jen z poloviny způsobeno falešným zpěvem, při kterém skoro praskala všechna okénka. Faktem je, že si naše řidička nevšimla střepů na silnici, které tam nechal nějaký chytrák, co to asi včera také přehnal.
Sabina zastavila u krajnice a šla zkontrolovat ztráty na autě. „Kolo je v háji!”
„Teda, co s tím?”
„Nebojte děvčata, já mám naštěstí gumu navíc, a teď nemluvím o těch, co jsem potřebovala dnes v noci, ” uklidňovala je Sabina a pro vyváženost přidala jednu zneklidňující informaci.
„Ty máš tak možná o kolečko navíc,” zamračila se Štefka, „umí snad některá z nás vyměnit pneumatiku? ”
„V tom není žádná věda, hele sice jsou chlapi mojí zálibou, ale dokážu skákat na vlastních nohách, víš přece, že můj bejvalej byl automechanik, vše mě naučil,” prohlásila Sabina, která se hned pustila do výměny pneumatiky a v duchu litovala, že si vzala ten novej bílej kabátek.
Po několika minutách, několika sprostých slovech a po několika blátivých
cákancích na kabátku bylo hotovo. Sabina holky ohromila nejen svou šikovností, ale také tím, že teď vypadala hůř než použitý toaletní papír. Kéž by si holky naše zelenohlavý uvědomily, že hromadné vítězné objetí není nejlepší nápad. A teď vypadal jejich roadtrip jak začátek reklamy na prací prášek. Všechny jejich bundičky byly špinavé.
Majka zakroutila hlavou a povzdychla si: „Tak a co teď? Co uděláme, aby nás v tomhle stavu vůbec pustili na hotel?”
„Já vás zachráním, ropuchy, víte o tom mém kufru navíc? Nakoupila jsem hadříky na Blanchporte.cz, protože jsem těm jejich cenám nemohla odolat. Bohužel jejich bundičky a kabátky nemají žádné mouchy,” sdělila všem Štefka.
„Tak na co čekáš, obundujeme se a můžeme pokračovat. Ve Vysokých Tatrách musíme být vysoce atraktivní, ať tam nesplynem s hejnem.
ŽABÍ TIPY DNEŠNÍHO DNE



S jistotou mohla čtveřice obojživelnic říct, že se nudit nebudou. Menší jistota byla,
že to přežijou bez újmy na zdraví a na majetku, ať už svém nebo cizím. Jejich dámské jízdy nebyly zrovna ve stylu čajových dýchánků na anglickém venkově.
A prvním důkazem tohoto tvrzení byla právě Lenka, která během čůrací pauzy u benzínky uklouzla, když se snažila na vysokých podpatcích zdolat čerstvě vytřenou podlahu na záchodech. Uklízečky měly asi zrovna hodně dlouhou pauzu na kafe, protože byla podlaha doslova vystlaná toaleťákem. Což bylo na jednu stranu štěstí, na druhou stranu značně nehygienický zážitek.
Žáby si uvědomily, že potřebují nějakou ochranu před nepředvídatelnou situací a jistotu, na kterou se mohou spolehnout. A co jiného vás napadne při slově jistota než pojištění?
„Holky, my jsme moc divoký na to, abychom si to lajzly přes hranice bez pořádnýho cestovního pojištění. Nechci všechny svoje našetřený penízky nacpat do kapes doktorům.”
uvědomila si Sabina a v ruce křečovitě žmoulala svou fejkovou peněženku Louis Vitamin.
„To sis uvědomila brzy, sklerózo. Naštěstí žijeme v 21. století a i když naše střízlivost je dávno offline, můžeme si zařídit pojištění online,” podělila se s ostatními Štefka o své znalosti moderního světa.
„Nebudu balit doktory po nemocnicích, tam nemaj žádnej bar a já se za střízliva strašně stydím,” obávala se Lenka, „ I na gyndu musím chodit ožralá. Naštěstí se mi doktorům daří vyhýbat, dopuju se pravidelně vitamíny a jsem zdravá jako rybička.”
ŽABÍ TIP PRO DNEŠNÍ DEN

Čím víc se žabky blížily k hotelu, tím víc přituhovalo. Naštěstí byly připravené.
Žabka Lenka po cestě zkoukla Ledové Království, aby se aklimatizovala i psychicky. Z animáku si odnesla jediný poznatek: Modré šatičky princezny Elzy by jí v takové kose možná vyčarovaly sexy princeznovské křivky, ale taky ucpané nozdry a rampouchy i na místech, která k její smůle už dlouho nikdo nenavštívil.
Čtveřice dojela po úzké silnici a serpentinách, které Lence převracely alkoholem nacucané mouchy v žaludku, konečně k hotýlku. Sabina neváhala, použila svůj ryze ženský odhad zkušené řidičky a zaparkovala přímo uprostřed parkoviště. Žabky vyskákaly ven z auta a v kontrastu k zasněžené krajině působily zeleněji než aktivistky Greenpeace.
Počasí jim přálo. Při výstupu z auta plesklo Lenku horské sluníčko přes bulvy tak, že musela z kabelky vyhrabat sluneční brýle. A protože jí žádné brýle pořádně neseděly na nos, který jí nikdy nenarostl, přilepila si je k čelu izolepou.
Sabina mezitím už obdivovala zasněženou krajinu a stihla za tu chvilku Facebook zaspamovat informacemi o klimatických podmínkách ve Vysokých Tatrách.
„Dámy, ten sníh mě teda bere. Ne, že by mi zelené kopce a lesy už lezly krkem, ale konečně už nesplývám s každým listem,” poznamenala Sabina a zkoumala svůj odstín make-upu, který úspěšně zakrýval její čerstvě vyrašené ropuší bradavičky.
„Sabino, přestaň si počítat póry a čum na ten náš vytuněnej hotel. Ten má víc hvězdiček, než kdy měla Něrgešová v Top Star magazínu,” okřikla Štefka svou sebestřednou kámošku.
„Pozor žáby, poskokem v skok, šupky hupky do hotelu na check in,” zavelela Majka stylem učitelky na základní škole. „Musím se protáhnout a rozhýbat ta svá rozbolavělá stehýnka. Seděla jsem v tom autě tak dlouho, že mám na břiše vytetovanej bezpečnostní pás,” ušklíbla se Lenka a následovala ostatní na recepci.
Vzhledem k tomu, že žáby nemají paměť jako slonové, dostala každá radši svoje vlastní klíče. Žabí apartmán byl tak čistý, že se jim nad podlahou chtělo spíš levitovat, než po ní skákat. Ale od čeho je pokojská.
Lenka se rozvalila na postel a snažila se vytvořit si v matraci pohodlný ďolíček.
„Sice jsem zvyklá spíš na vodní postel, ale tohle je žůžo labůžo,” pochvalovala si Lenka svůj pronajatý pelíšek.
Sabina si začala vybalovat svoje luxusní spodní prádlo, které uvidí jen políbení žabáci. Její podprsenky se po cestě asi taky nudily a hrály v batohu Twistera, protože jejich ramínka Sabina za boha nemohla rozmotat.
A v tom se to stalo. Jedno ramínko prostě urvala a zrovna nebylo odepínací.
„To byla moje sportovní, teď nebudu moct nic dělat, jen vysedávat po barech a nebo u bazénu. Kostice mě při sportu tlačí a to se prostě nedá!”
„Sabino, že tys to udělala schválně, nebudeš se přece jenom vyvalovat u bazénu jak nadrženej vorvaň,” podezírala ji Lenka.
Už ti bzučí v hlavě z těch všech much cos po cestě slízala z palubní desky, viď? Já nejsem žádnej lenoch, prostě si objednám novou podprdu z Astratexu,” reagovala Sabina pohotově.
„Tak to si pořídíme všechny, ať můžeme sportovat a vypracovat si žaberní svaly na zítřejší lyžovačce.”
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN





Lyžování není zas tak nebezpečný sport, pokud zrovna nejste žába a nemáte tendenci skákat před ostatní lyžaře. Ale těžko se drží při zemi, když jste někde s partičkou odvázaných divošek se Sabinou v hlavní roli. Navíc se žabky rozhodly vynechat zelenou a modrou sjezdovku, protože je čas na teplejší odstín. Chce to rozjasnit zelené tváře na červený.
Lenka už bouchla na Instáč ňáký fotky. Na nich byly samozřejmě zachyceny jen ty méně trapné chvíle, a tak se na Instagram nedostal třeba dominový efekt na Pomě, který rozpoutala Štefka v naději, že do ní narazí ten elegantní žabák, co jí celou cestu nahoru koukal na zadek.
Na sjezdovce to už bylo lepší, vedle skoků žabky Lenky by se cítil zahanben i Aleš Valenta. Nepovedl se jí jeden jedinej skok, když už byla skoro dole, při dopadu zavrávorala a rychlostí snad 100 km v hodině rozbourala celou frontu u lanovky. Lenka se cítila trapněji než zaměstnanec po vánočním večírku. A když už se zdálo, že se na ní všichni vrhnou jako supi na mršinu přišel on, srdce šampión. Přiskočil k Lence ladným skokem Skokana hnědého a táhnul ji dál od nepříčetných lyžařů.
„Teda buchta, to byla pořádná řacha. Ale čéče, něco v tobě je, ňákej potenciál tam bude,” procedil skrz úsměv vysoký blonďák s uznalým pohledem instruktora lyžování (poznámka: možná proto, že to instruktor lyžování vážně byl).
„Ehm, zdravím”, zakuňkala Lenka a zrudla ve jménu červené sjezdovky. V duchu litovala, že se před lyžovačkou neposilnila speciálním elixírem z placatky. Jak měla sakra vědět, že potká pana Božského v tak vyflusaném stavu? Potřebovala si vlít tekuté štěstí do žil.
„Tvoje zelená je kapku vybledlá, naštěstí s sebou nosím pro všechny případy medicínu proti střízlivosti. Jinak seš ale rajcovní žába,” prolomil pan Božský trapné ticho a podával Lence lahvičku s nedefinovatelnou tekutinou připomínající modrou nemrznoucí směs do chladiče.
Lenka se nedůvěřivě napila a dál? Dál si jen matně pamatovala, jak ji pan Božský vedl na taxíka spolu s ostatníma holkama. Takhle to dopadá, když se před lyžovačkou nadopujete práškama proti bolení hlavy a pak pijete neznámej driják s cizím chlapem přímo na sjezdovce. Po příjezdu do ubytování chytla Lenka druhý dech: „Vážení, pokračujeme v maxkalbě, jde se na bar.”
„Že ještě nemáš dost, není ti špatně? Seš zelenější než obvykle,” obávala se Majka. „To je moje zdravá barva, na zelenou jedu dál,” bránila se Lenka a už zabírala nejlepší barovou židličku.
„Lenko, seskoč z tý stoličky a pojď chlastat inkognito na pokoj,” prohlásila Štefka rázně a stylem zkušené průvodkyně vedla partičku k cílové rovince jejich hotelového apartmánu, „koupila jsem zásoby na alkohol.cz a nemusela riskovat káravý pohledy abstinentů v hotelovém lobby.”
„To je chytrý, bude se to hodit, kdybychom později vypily celej bar,” kývala Sabina hlavou a v duchu se loučila se svou střízlivostí. Následovalo několik hodin dámské jízdy, která, ke smůle všech mužských čtenářů, nezahrnovala polštářovou bitvu ve spodním prádle. Prostě si jen ťukaly se skleničkama různých druhů alkoholu, lokaly a vykvákaly si i to, co nevěděly. Když pak přišlo téma, od kterého si chtěla Lenka odpočinout.
„A co vlastně tví pulci Leni? Víš o nich něco? Už jim rostou nožičky, tak bacha,” napadlo Štefku. „Tetu Grétu jen tak nic nezaskočí, navíc moji malí rošťáci maj oči přirostlý k displeji. Žijou se svými Smartphony v dokonalé symbióze.Takže stačí mrknout na WhatssApp a ujistit se, že jsou online,” ujistila ji Lenka s nadhledem zkušené mámy. Tak na to si dej majzla, holka. Aby jim z toho nezačalo strašit v hlavě, “ snažila se Majka cpát Lence své rady a zapila to pořádným hltem Jégra s Redbullem.
„Hele já jsem ještě starší škola, já si mohla statusy psát tak maximálně křídou na chodník. Musím si o tom něco přečíst, ať jsem v obraze než se tady zase zliju pod obraz,” zamumlala si Lenka pod nozdry a hledala na svém chytrém telefonu nějaké chytré rady.
A kam se poděl pan Božský? Zajímaví muži mají vždycky tendenci mizet hned po prvním seznámení. Občas mají tendenci mizet i po tom, co jim sexy kočka v taxíku pozvrací nové Vansky. Ale o tom až jindy.
ŽABÍ TIPY PRO TENTO TÝDEN

Lenka měla to ráno žaludek na vodě, ale nebyla to zrovna voda, čím byla ještě ze včerejška napuštěná od hlavy až k patě. Takovou kocovinu nezažila snad ani Dáda Patrasová. Naše motající se žabka vstala z postele levým skokem. Pak to vzala přímo do jídelny, aby na ní na snídani nezbyly jen octomilky. Naložila si plnej talíř nakládaných masařek s leknínovým dipem a zajídala morální kocovinu.
Co si o ní po včerejšku myslí asi ten dlouhán, co se jí dokonce ani nepředstavil. Ani číslo jí nedal? „Teď se nebudu moct užírat, jestli mu mám nebo nemám brnkout, nebo mu přihrát na Fejs fotečku v těch novejch džínách, co mi dělaj zadek Kim Kardashianový,” kuňkala si Lenka sama pro sebe. Třeba budou holky moudřejší a třeba nebudou mít v hlavě okno, ze kterýho už vypadla většina jejích mozkových buněk.
Lenka o vlku a vlk v podobě Sabiny, Majky a Štefky už se valil za ní ke stolu.
„Ahoj násosko, tak co, sníš o panu Božskym?”
„Asi můžu jenom snít,”odpověděla Lenka depresivním kvákáním, „ protože jsem se na naši budoucnost doslova vyzvracela.”
„Já jsem tvůj Anděl Strážnej, použila jsem své schopnosti tajné agentky a večer ho sledovala. Bydlí tady v hotelu,”
„Ty seš Sabino spíš Anděl smrti. Myslím si, že Božský přede mnou po tom včerejším rodeu radši uteče,”
„Není to přece žádnej Forrest Gump, to ustojí, navíc byl ten modrej elixír života podle jeho receptu,” připomněla Sabina Lence te
n nejhorší nápoj, ve kterém kdy smočila svůj lepkavý jazyk.
„Ty s tím nepřestaneš, že ne? Abys pochopila, že se nemusíš cítit ničím provinile, koupila jsem pro vás něco božího. Vinná koupel pro dva se sklenkou červeného, kdybys nechtěla ucucávat přímo z vany,” usmála se Sabina a významně na Lenku zamrkala.
„Božskýmu už jsem strčila vzkaz pod dveře spolu s voucherem na koupel ve stylu Čachtické paní. Já jsem hotovej amor,” chvástala se Sabina jejím uměním šikovně se ostatním motat do milostného života, „už nemáš moc času, ještě hoďku a jdeš se louhovat do krásy. Červená ti vždycky slušela.Hlavně musíš vypadat sebejistě, aby ti Božskýho nevyfoukla nějaká zmalovaná pralesnička,” nešetřila Sabina s rozdáváním nevyžádaných rad.
„Je tam obří vana a krásné dekorace. Jsem si jistá, že po tomhle zážitku budeš určitě zářit víc než Katy Perry na Met Gala s lustrem místo šatů, potřebuješ si svůj milostnej život vyšperkovat a správně nasvítit.”
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN


Lenka, ze včerejška nasáklá vínem, sem tam při kvákání vypustila z úst červenou bublinku.
Po včerejším večeru s Božským ale radši držela jazyk za zuby, protože nechtěla nic zakřiknout, navíc na něj nechtěla nabrat kalorické mušky schovávající se před zimou v hotelové jídelně. Musí si přece udržovat štíhlou linii!
„Tak si dej aspoň pár cvrčků, nebudeš přece slavit Silvestra na lačno,” podávala Majka Lence talíř plný lahodných žabích křupek. „Díky, ale musím zredukovat ta svá buclatá stehýnka,” odmítla Lenka a hledala na sobě stopy celulitidy.
Navíc mi konečně, po dvou měsícních napínavého čekání, přišly oblečky z Aliexpressu. Nechala jsem si je přeposlat do Tater a nechci v nich vypadat jako ropucha zakletá zlou čarodějnicí.
„Majko, přestaň tady dělat reklamu hotelové gastronomii, každá z nás se musí cítit fit. Oháknem se do vychytávek z Ali a budem ty nejkrásnější roštěnky na celém večírku. S takovou okouzlíme klidně i Copperfielda,” vložila se do toho Štefka.
„A Božskej přivede svoje kolegy z práce, takže holky, nebudou žádný hysterický podnapilý scény. Jestli se zas nějaká z vás opije zvětralým pivem a bude brečet pod stolem, že jí roste pivní pupek, tak vás pošlu jako rekomando psychiatrovi,” vzpomněla si Lenka na loňský Silvestr, „ tak na co čekáme žáby, musíme ze sebe udělat kočky. Kdo by řekl, že to jde i bez kouzel. Stačí kouzlo internetu a můžeme skočit vpřed do nového roku.”

ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN

Ta slavná novoroční věta: „Jak na Nový rok, tak po celý rok” je docela přehnaná. Kdyby byl všude takový nepořádek jako po posledním mejdanu v roce, tak by to s novoročním předsevzetím vzdala i ekoaktivistka Greta. Světlo dalšího dne nemilosrdně odhalilo všechny prohřešky předchozí noci, a to nemluvím jen o opilých, zmalovaných žábách bez špetky sebeúcty promenádujících se uličkami hanby domů do své vlastní postele.
Lenka naštěstí nebyla jednou z nich. Probudila se v bezpečí svého pokoje, na koberci přitulená k prázdné lahvi od Morgana. Zamžourala kolem sebe a prohlížela pokoj předělaný ve stylu „Pařba ve Vegas”. Doufejme, že tu dělá pokojskou sám Mr. Proper, protože tohle by obyčejný smrtelník asi v životě neuklidil. Chuchvalce oblečení byly rozházeny po zabláceném koberci a lahve od alkoholu vyplňovaly mezery mezi nimi.
„Zajímalo by mě, co se prodraží víc? Ta zničená postel nebo propálená sedačka? Asi jsem se neměla tak odvázat a skákat po posteli na TOP 15 zahraničních rockových a metalových hitů,” povzdychla si Lenka nahlas a tím vzbudila Sabinu, objímající neznámého žabáka na gauči. „ No do prkýnka, atraktivní žába jako já se celej rok snaží udržovat zdravý životní styl podlejvaný rozumnou mírou alkoholu, tedy až do Silvestra, kdy ji posedne žíznivý duch Ivety Bartošové, a veškerá celoroční snaha jde do močálu,” zakvákala Sabina, na níž pomalu po probuzení doléhala kocovina.
„Leni, kde máš Božskýho, večer jste se na několik hodin vypařili a nikdo vás nemohl najít. Škoda, že nevěnovala teta Gréta ty hodinky s lokalizací pohybu i tobě,” zasmála se Sabina.
„Já si nepamatuju skoro nic, mám totální okno! Fakt nevím, co s tím budu dělat,“ stresovala Lenka a snažila se všemi svými zbylými mozkovými buňkami bojovat proti ethanolem vyvolanému Alzheimerovi.
Lenka začala roztěkaně běhat po pokoji a balit si všechny věci, protože za chvilku musely naše žáby vyklidit apartmán pro nové obojživelníky. Všechno její oblečení nějakým záhadným způsobem zvětšilo svůj objem a Lenčina zavazadla by to zdaleka nepokryla.
Naštěstí měla Majka zabaleno dost igelitek do zásoby a holky zachránila. Opět nic pro ekology, ale zoufalé časy…
Když nasedaly do auta, Sabina zkoušela její kapesní alkohol tester, aby se ujistila, že serpentiny, kterými projedou, nebudou jen iluzí v její hlavě.
„Tak se měj, náš milý hotýlku, vzhůru zpátky do kruté reality všedního života a minimálně měsíční alkoholové pauzy,” prohlásila Sabina a mávala hotelu s noblesou královny Alžběty na narozeninovém průvodu. Lenka měla v očích výraz koťátka, které právě odtrhli od maminky. Zašmejdila v kabelce, aby se ujistila, že její peněženka odjede s ní a v tu chvíli něco nahmatala. Obálku nadepsanou „Pro mou žabku Lenku”. S nadšením rozložila pečlivě poskládaný popsaný list uvnitř a četla:
Tě pic buchta, soráč, že sem musel tak brzo vodjet a nechat tě s kámoškama. Snad ti to vynahradí malej vejlet ve dvou. Bude to romantika jak prase.
S láskou a hudlanem,
Pan Božský
Lenka byla dojatá. Ten Božský to umí tak podat. Prohledala všechna temná zákoutí malé obálky a z toho, co pak objevila, jí vytryskly slzy štěstí. „Letenka do Paříže.”
„Tak to valim bulvy Leni, vypadá to, že jakmile končí jedno dobrodružství, začíná ti nová kapitola života,” okomentovala Štefka s maximálním nadšením, které lze vykouzlit na tváři po 3 Paralenech a jedné kocovině.
Sabina šlápla na plyn, aby si užily ještě trochu adrenalinu během zpáteční jízdy.
Všechno jednou skončí, stejně jako naše žabí jízda. Jsme rádi, že jste jeli s námi a rozjeli to v nákupním stylu s našimi výhodnými žabími tipy a slevami.
ŽABÍ TIPY PRO DNEŠNÍ DEN
Prvních 100 zájemců získá slevový kupón v hodnotě 1000 Kč.

Proklikni se z banneru k nám do chatu a my ti zašleme slevový kód.

Proklikni se z banneru k nám do chatu a my ti zašleme slevový kód.
