Petra – skalní město vytesané do pískovce

Petra – skalní město vytesané do pískovce

Milý Zápisníčku,

Na výlet do  jordánské Petry jsme se vypravilli  z Izraele, pěšky přes hranici u jordánského pohraničního města Aqaba. Pro vstup do Jordánska je potřeba  vízum, tzv. Jordan Pass, který se dá pořídit  přímo na hranici. 
Pak už stačí jen sednout do autobusu a užívat si  cestu orientální krajinou, pro Jordánsko tak typickou - kamenitá poušť s nádhernými sceneriemi a malými chudými vesničkami na úbočích skal. 

 

Petra hranice Jordánska

 

Cesta pouští ke skalnímu městu

 

Kdo by čekal, že v poušti je teplo i v lednu - pletl by se. První zastávka autobusu v horách Wádí Rum - sněží.  Naštěstí je tady pár malých krámků s občerstvením a suvenýry, kde se dají sehnat  i teplé šátky a rukavice. A jak už to v Orientu chodí - je slušností náležitě licitovat o ceně.

 

Petra Jordánsko

 

Po dvou hodinách jízdy přijíždíme do cíle. 
Petra. Největší turistické lákadlo Jordánska. Úchvatné místo v poušti. Jeden ze sedmi divů světa, památka UNESCO. Růžové skalní město starodávného kmene Nabatejů, založené kolem roku 300 př.n.l. Místo, o kterém je zmínka už ve Starém zákoně. V době největšího rozkvětu zde žilo až 30.000 obyvatel. Bývalo centrem obchodu, kudy ve starověku vedla jedna větev tzv. Hedvábné stezky. V 6.století n.l. postihlo Petru ničivé zemětřesení, kvůli kterému původní obyvatelé postupně odešli a město tak začlo pustnout. Cestu sem pak dlouhá staletí znali jen místní beduíni, kteří ji přísně střežili a tajemství si mezi sebou předávali po generace. Znovu objevena světem byla až začátkem 19.století. 

 

Petra muzeum

 

Moderní část městečka naplno žije z turistického ruchu. Vedle parkoviště je krásné moderní muzeum, kde se dozvídáme celou - zatím známou - historii místa, spoustu dalších zajímavostí a jsou zde vystaveny nalezené archeologické artefakty. 

 

Pěšky, koňským povozem či na oslíkovi?

 

A pak už - vyzbrojeni vědomostmi - vyrážíme údolím Vádí Musa do samotného skalního města. Prašná, široká, mírně se svažující cesta vede směrem do skal. Dá se jít pěšky, nebo si zaplatit a nechat se svézt koňským povozem, případně jet  na koni, či na oslíkovi, a samozřejmě nechybí ani nabídka služeb průvodců.
Ten náš byl rodák přímo z Petry, Jordánec s plynulou angličtinou a uhrančivýma zelenýma očima, který zamlada cestoval po světě, naučil se jazyky a nakonec ho láska k rodnému místu přitáhla zpět. 
Cesta je lemovaná stánky se vším možným, místní prodejci na nás volají  a vyptávají se, odkud jsme, jak se jmenujeme, nabízejí čaj, občerstvení a suvenýry. 

 

Petra skály

 

Mezi skalami se pak cesta úží, soutěska je místy jen pár metrů široká. Kolem nás 150-200 metrů vysoké skály. Po krajích jsou vidět pozůstatky důmyslného systému vodních kanálů, kterými Nabatejci do města přiváděli vodu.

 

Monumetální  Al Khazneh


Asi po 15 minutách jsme konečně u cíle. Soutěskou se dostáváme na náměstí, kterému vévodí Al Khazneh - Pokladnice, nejznámější památka Petry. Určitě ji všichni znáte - z filmu Indiana Jones - je to onen “Chrám zkázy”. Uvnitř ale není  poklad jako ve filmu - Nabatejci vybudovali Al Khazneh  jako hrobku pro svého krále. 
Na fotografiích možná tak nevypadá, ale je opravdu obrovská a monumentální, až se člověku zatají dech. Před ní panuje čilý ruch - beduíni nabízejí možnost vyfotografovat se na velbloudu - samozřejmě za tučný bakšiš. Přemýšlíme, kolikrát za den musí chudák zvíře  znova a znova poklekat, a zvedat se, jen aby majitel vydělal…. 
U stánku si dáváme horký svařák - je opravdu zima, a i tady v soutěsce fouká ledový vítr. 

 

Petra Al Khazneh

 

Vše vytesané do skály


Pokračujeme pěšinou dál, směrem k amfiteátru - Nabatejskému divadlu, které v pozdní nabatejské éře přestavěli Římané, a které pojmulo až 8000 diváků. 

Cesta se rozšiřuje a je lemována pískovcovými skalami, do kterých jsou ve výšce několika metrů vytesány desítky větších i menších jeskyní, které kdysi sloužily jako obydlí Nabatejců. V některých jeskyních je stále ještě živo, beduíni zde mají vyskládané koberce, posedávají a pijí čaj.

 

Petra amfiteátr

 

Zastavujeme se u jedné, kde je zapálené ohniště, a snažíme se alespoň trochu zahřát. Tři beduíni se s námi hned dávají do řeči a celkem obstojnou angličtinou z nás dolují informace odkud jsme, a jak se nám v Jordánsku líbí. Samozřejmě chválíme, seznamujeme se a za to dostáváme sladký aromatický (ale hlavně horký :) čaj, slíbíme, že znovu přijedeme a jdeme dál. 

 

Petra jeskyně ve skalách

 

Petra neznamená jen jedno známé místo

 

V Petře je toho k vidění ještě spoustu dalšího - majestátní královský palác, zbytky kolonády s branou, která oddělovala chrámovou, či posvátnou  část města od části pro obyčejný lid, nebo klášter na skále, odkud je nádherný výhled na skalní krajinu Šarských hor. 
Spousta archeologických pokladů Petry ještě stále čeká pod vrstvami písku na objevení. Ale i to, co zatím můžeme vidět, opravdu stojí za to. Dává nám to podnět k přemýšlení nad tím, zda i po nás zbyde něco, co by přetrvalo věky a nad čím by naši potomci zůstali stát v úžasu. 

 

Petra
 

P.S. A pokud už se jednou do této části světa vypravíte a milujete pouštní ráz krajiny, kouzlo dávné historie, a dech starých časů -  určitě nevynechejte poušť Massada v Izraeli, z Petry je to jen pár hodin cesty, a stojí to za to….. Ale o tom zase někdy příště. 
 

Eva
Napsal/a
Eva
Eva strávila dětství u Středozemního moře, proto je jí blízké vše co souvisí s tamější kulturou, uměním a hlavně historií, kterou miluje. Má ráda horké podnebí a dokáže strávit hodiny na slunečné pláži, ale úplně nejraději má výlety po památkách a archeologických vykopávkách. Občas cestuje bláznivě, ale o to lepší jsou pak vzpomínky.

Přihlásit se

Zde se můžete přihlásit pomocí svých přihlašovacích údajů

Zapomněli jste heslo?
nebo Přihlásit se přes Facebook Přihlásit se přes Google

Registrovat se

A získat z každého nákupu až 25 % zpět

(i) Svůj souhlas můžete kdykoliv odvolat