Havaj a její krásy

Havaj a její krásy

Milý Zápisníčku,

přes léto 2018 jsme byli s mým (teď již) manželem počtvrté pracovat v Americe. Když letní sezóna v září končila, byli jsme zvyklí vždy ještě pár týdnů cestovat. Projeli jsme východní a západní pobřeží i Karibik. Když jsme se rozhodovali kam tentokrát, já jsem vybrala Mexiko a manžel Havaj. Jeli jsme tedy na Havaj 😊.

 

Havaj

 

Havaj nikdy nebyla mým snem, ale zpětně to hodnotím jako velmi dobré rozhodnutí. Začalo tedy plánování náročné dvoutýdenní cesty po Pacifiku. Havaj tvoří osm hlavních ostrovů a my jsme si k návštěvě vybrali tři. Koupili jsme letenky a počkali do poloviny září, abychom mohli odletět. Sbalit si do příručního zavazadla na Havaj, a to včetně vybavení na treky, nebylo úplně jednoduché. Mimo jiné také kvůli různorodému počasí na ostrovech.

 

Havaj

 

The Big Island a jeho krásy

 

První zastávkou byl ostrov Havaj (The Big Island), kam jsme přiletěli z marylandského Baltimoru s přestupem ve Phoenixu. Již z letadla bylo vidět azurové moře, útesy a ztuhlou lávu na pobřeží. Letiště na Big Island nemělo žádný uzavřený terminál, všude jen samé palmy a otevřené prostranství. Vítejte na Havaji!

Pronajali jsme si auto a šli se ubytovat. První ubytování bylo doslova uprostřed džungle na malé mýtince, ke které vedla polní cesta. 
Večer se spustil liják, který vydržel až do druhého dne. Vypadalo to, že zůstaneme hned první den dovolené doma. Appka s počasím však ukázala, že na druhé straně ostrova je krásně. Vyrazili jsme tedy na hodinovou cestu ke Green Sand Beach, kde jsme si střihli jednoduchý trek na pláž se zeleným pískem. 

 

Havaj

 

Pozor na benzín

 

Druhý den jsme se vydali na procházku ke krásným vodopádům Akaku Falls, které se dají prohlédnout pouze z vyhlídky. Přímo k nim dolů se dostat nedá.
Dalším cílem byla největší sopka na světe, Muana Kea. Sopka není aktivní a má i se svou podvodní částí 10205 metrů, čímž se stává nejvyšší horou světa. Na jejím vrcholu je deset různých světově významných astronomických observatoří. Teplota se pohybovala jen mírně na nulou a i při krátké procházce jsme sotva dýchali. Dostali jsme se ale nad inverzi a mohli obdivovat krásný výhled. 
Vrchol hory jsme ale zdolali až na podruhé. Poprvé nám v půli cesty téměř došel benzín a museli jsme se vrátit 40 km na nejbližší pumpu. Jako řidič říkám, že stav nádrže mají sledovat i spolucestující v autě!

 

Havaj

 

Oahu a fotogenické spoty

 

Z Big Island jsme se krátkým letem přesunuli do Honolulu, hlavního města ostrova Oahu. Na Instagramu jsem objevila super spot na fotky v přírodních bazénech, ale to jsme ještě nevěděli, že tam nevede cesta. Hlavním cílem byl maják a po cestě jsme se právě měli zastavit v Makapu Tide Pools. Již při stoupání směrem k majáku jsme pochopili, že se budeme muset k bazénům dostat pořádným sešupem dolů. Sešli jsme tedy z cesty a po obrovských skalách jsme slézali až k moři. Ani nemusím připomínat, že polovina naší výpravy měla na nohou sandály. Tento adrenalin, ale stál za to. Ve skalách se po příboji vytvořily bazény, ve kterých bylo vidět až na dno a  my docílili přesně takových fotek, jaké jsem chtěla!

 

Havaj

 

Nelegální cesta  opuchlé prsty

 

Následující ráno nastal den D a highlight celého našeho výletu. Čekala nás náročná celodenní túra na Haiku Stairs, takzvané Starway to heaven – schody do nebe. Jde o bývalou top-secret vojenskou základnu, která komunikovala v loděmi v Pacifiku.
Jsou dvě cesty nahoru – jedna nelegální po neudržovaných schodech, kterých je 3922 a druhá legální, běžná turistická cesta.
Já jsem vystrašená ze všeho, takže skupina neměla na výběr a šli jsme nahoru tou legální cestou, která trvala víc než 5 hodin. Jen jednou jsme se ztratili a tak tisíckrát proklínali celou trasu. Stoupání bylo náročné, cesta neměla pevné okraje, místy jsme museli šplhat po lanech a asi nemusím ani říkat, že jsme neměli žádné mačky. Když jsme dorazili do cíle, ostatní účastníci mi dali jasně najevo, že tudy se zpět dolů opravdu nejde. 

 

Havaj

 

Nahoře nás čekal nádherný výhled a odměnou po celém náročném treku bylo, když přede mnou můj muž poklekl a dolů jsme šli již zasnoubení. Prstýnek sedl na ten opuchlý a zablácený prst jako ulitý. Zpět jsme tedy vyrazili po nelegální cestě a musím říci, že ty schody jsou fakt neudržované a na některých místech dost nebezpečné.
Dole stála ochranka a proto jsme museli sejít z cesty trochu dříve a střihnout to přes džungli. I tak ale sekuriťák sedl do auta a vydal se naším směrem. V mých představách jsme se všichni rozběhli skrz bambusový les a vypadalo to jako přestřelka ve filmu, ale ostatní říkali, že jsme jen popoběhli 20 metrů a bylo po všem. Tak nevím. Objevili jsme se na druhé straně hory, než jsme měli auto, takže jsme si vzali Uber na cestu zpět. Řidič musel mít velkou radost, když jsme mu vlezli totálně zabahnění do čistého auta.

 

Havaj

 

Pearl Harbor

 

Další den jsem necítila celé tělo, ale naštěstí jsme se vydali na nenáročný výlet do Pearl Harbor. Prohlídka tohoto místa byla zajímavá a asi nejvíc mi utkvělo v paměti to, že se na místě potopené lodi USS Arizona stále dostávají na hladinu kapičky oleje. Říká se, že dokud se tyto kapky objevují, v trupu lodi jsou stále uvězněné duše lidí. Každý rok se zde 7.12., na výročí útoku na Havaj v druhé světové válce, házejí do vody růže jako vzpomínka na tento hrozný den.

 

Havaj

 

Slíbené a nikdy nenalezené želvy

 

Večer jsme se přesunuli na Waikiki Beach, ale upřímně tato pláž není důvod, proč bych se na Havaj ještě někdy chtěla vrátit. Na dně jsou ostré kameny a manžel si odtamtud odnesl pořádnou ránu na noze. Následující den jsme měli naplánovanou tour s plaváním s želvami. Prosím, zapamatuj si, že mělo jít o plavání s želvami. Ráno jsme se kvůli zácpám nestihli dostat na místo, odkud jezdí autobus, takže jsme ho naháněli Uberem a dohnali až na třetí zastávce. Už po nástupu jsme pochopili, o co půjde. Fakultativní výlet s milionem přestávek v různých obchodech a na turistických místech, kde se od účastníků zájezdu čeká nakupování. Ke šnorchlování a k želvám jsme se dostali přesně na 45 minut. Voda byla tak kalná, že jsem neviděla vlastní nohy a želvy jsem viděla jen dvě na břehu. Po tomto fiasku jsme se vrátili do hotelu a zarezervovali si pořádnou čtyřhodinovou plavbu na další den, ale už na ostrov Kauai.

 

Havaj

 

Ať vám delfíni ukáží cestu

 

Šlo o plavbu podél pobřeží pohoří Napali, které vystupuje přímo z oceánu. Jurský park na živo. Kapitán nás vzal do jeskyní a následně nám zastavil, abychom mohli šnorchlovat. S manželem máme GoPro kameru, kterou jsem v životě nepoužila, takže teď byla skvělá příležitost ji vyzkoušet. Fotila jsem ostošest, potápěla se a těšila se na výsledek. Až večer jsem pak zjistila, že mám přesně tři fotky, jelikož paměťová karta byla plná. Na cestě zpět nám kapitán dovolil sedět na přídi lodi a tehdy začalo pořádné divadlo. Pod nohama se nám zjevilo šest delfínů a já jsem v tu chvíli štěstím neudržela slzy.

Další den jsme se vrátili na The Big Island, prošli jsme si část ostrova zalitou lávou, udělali poslední výlet do národního parku Hawaii Volcanoes a pak již nastal čas vrátit se zpět domů do reality.

 

Havaj


 
P.S.: Slíbili jsme si, že se za 25 let, na výročí zasnoubení vrátíme na Havaj. Takže milá Havaji, uvidíme se v roce 2043.
 

Karin
Napsal/a
Karin
Karin pochází ze středního Slovenska, ale stejně jako polovina její generace žije v Praze. Čte, píše a momentálně se snaží balancovat mezi životem matky a ženy. Dovolené v resortech nejsou nic pro ní a je ráda, že její druhá polovička není z cukru a dobrodružství ve světě tak zažívají společně. Dcerka se holt bude muset přizpůsobit.

Přihlásit se

Zde se můžete přihlásit pomocí svých přihlašovacích údajů

Zapomněli jste heslo?
nebo Přihlásit se přes Facebook Přihlásit se přes Google

Registrovat se

A získat z každého nákupu až 25 % zpět

(i) Svůj souhlas můžete kdykoliv odvolat